Labský deník - Májové probuzení 
Tonda Hlaváček

Po zoufalém začátku sezony, kdy se mi první pěknou rybu sezony podařilo ztratit z důvodu špatně zvoleného návazce, kdy na místo klasické 0,25 fluocarbonu, který začátkem sezony používám jsem ve spěchu zvolil zavodni 0,16 a od té doby to začalo. Zoufalství. Mohl jsem chodit, kam jsem chtěl a ani supina. Vedle mě týmový kolega a kamarád Jiří Kukla tahal labské standardy a já mlčel. Ryby se mi vyhýbaly obloukem a to nemalým. Přisel květen. Můj měsíc. V druhém týdnu jsem se přesídlil na své oblíbené místečko na Labi nedaleko mého bydliště. Tento úsek není moc prochytávaný a to se nezměnilo ani letos, to mi nahrávalo do karet. Než jsem se na místo vydal, tak jsem si místo předpřipravil partyklem (kukuřice s pšenici). Na první zákrm jsem použil tak 10kg + cca kilo boilies Ledová olihen mix všech průměrů. Druhý den jsem na místo zasedl. Pres den jak bývá zvykem nebyla žádna aktivita. Jen co padla tma tak přišla první vlaštovka v podobě krásného lysce 67cm, který mi udělal velkou radost, jelikož lysci na Labi nejsou tak běžní a hlavně prolomil prokletí této sezony!! Už jsem byl spokojený a spadl ze mě kámen a nervozita z vývoje sezony, jako kdyby tuto moji pohodu ryby vycítily. Už jsem se pomalu chystal ke spánku, možná jsem už i podřimoval a do toho přišla hrčanda. Vybíhám, sekám. Ryba se již z počátku tvářila slušně. Boj to nebyl přimo urputný, ale proud a váha ryby hrála svoji roli. Ryba byla hodná, nejančila, ale dlouho jsem ji nemohl dostat od dna. Nakonec se povedlo, ale proud pod mým břehem mi dělal problém, rybu mi vůbec neslo navést do vzdálenosti, kde bych ji mohl podebrat. Zadařilo se, ale mýjim a to již souboj trval 15 minut. Ryba se splašila a vydala se s proudem jako kdyby na háčku vůbec nebyla a hurá na novo jsem si říkal. Nebylo to ani 5 minut a v podběráku končí jedna z krásných kapřích slečen. ,,Kočanda" vážila 14,2kg, ale moje radost byla jako kdyby měla o 10kg víc. Mohl jsem jit spokojeně spát. Na další den se změnilo počasí jako o 180 stupňů, jak bývá letos zvykem.

Další noc, čistá hra. Tu další dávám rybám odpočinout a radši i sám večer pustím hokej než mrznout venku a prohulit další noc. Následující den opět vysvitá sluníčko a ve mě se opět probouzí euforie a chuť to jít zase smočit. Moje očekávaní bylo naplněno v podobě dvou labských kapřích standardu 70 a 65. Konečně se sezona rozjíždí. Další noc opet přisel zaber, ale rybu jsem doběhl za ve vazce, bohužel jsem nemel člun. Snažil jsem se všemožnými způsoby rybu z vazký dostat. Nakonec se ryba vyřízla a já se smutkem, ale i s radosti ze ryba nejezdi s x metry vlasce šel spát. A to byl konec mé výpravy jelikož jsme se chystali následující den na nedaleký písák potrápit tamní amury, ale o tom až příště. K mým nástrahám. Na jednom prutu vždy novinka Ledová oliheň 24mm (3/5 zaberu) a na druhem prutu jsem testoval boilie Artemis dvě 20mm (1/5 zaberu) a připravovanou novinku Pomeranč 24mm (1/5 zaberu). Z cele teto výpravy, kterou jsem nazval jako Labský deník připravím video po státnicích s kterými teď mám starostí víc než dost.